Brusnice brusinka

V lidovém léčitelství se brusinka využívala při zánětech močového měchýře a močových cest, při cukrovce, při potížích se žlučníkem či průjmových onemocněních.


Brusinka obecná (Vaccinium vitis idaea) je stálezelený keřík se vzpřímenými větvemi nízkého vzrůstu, který roste v chladnějších oblastech severní polokoule. Rostlina z čeledi vřesovcovitých má tmavozelené listy, narůžovělé zvonkovité květy a kulaté červené plody svíravé, hořkokyselé chuti.

 

Dužina bobulí je moučnatá s větším množstvím semen. Sbírají se listy i plody, které se suší a zavařují (kvůli obsahu kyseliny benzoové, přirozené konzervační látky, se kompoty a džemy nekazí). Konzervované brusinky se přidávají ke zvěřině nebo do omáček (např. svíčkové), sušené např. do štrúdlu, ovocných čajových směsí apod. Listy se suší a jsou součástí čajových směsí s močopudným účinkem.

 

Listy obsahují účinnou látku glykosid arbutin, flavonoidy, organické kyseliny, třísloviny, vitaminy, minerály a stopové prvky (draslík, hořčík, vápník) aj. Plody mají podobné složení, obsahují ale více vitaminu C, cukru, obsahují také kyselinu citronovou, jablečnou a šťavelovou.

 

Z rodu Vaccinium se do doplňků stravy často používají plody americké brusinky (Vaccinium macrocarpon), které mají větší množství pevné dužiny, a na rozdíl od evropské brusinky jsou větší a vejčité. Brusinková šťáva obsahuje antioxidanty, které chrání buňky před volnými radikály. Zvyšuje fyziologickou odolnost organismu v případě těžkých životních podmínek, pomáhá během předmenstruačního cyklu a ulehčuje při potížích v menopauze.

 

Brusince obecné se daří v jehličnatých lesích, na horských loukách i rašeliništích. Lze jí ale pěstovat také v truhlících jako okrasnou rostlinu.