Dezinfekční látky

Ke snížení rizika infekcí se využívá celá řada antimikrobiálních látek, které ničí choroboplodné zárodky.

K dezinfekci ovzduší v místnosti, přístrojů, nástrojů a dalších neživých předmětů (záchodové prkénko, kliky od dveří, madla atd.) se používají dezinfekční látky a prostředky.

Tyto dezinfekční látky mohou působit:

• baktericidně (likvidovat mikroorganismy),
• fungicidně (ničit parazitní houby a plísně),
• virucidně (účinkovat proti virům),
• sporicidně (inaktivovat spory některých bakterií).

K nejběžnějším dezinfekčním prostředkům patří jód, chlór a jejich sloučeniny, fenol a jeho deriváty, formaldehyd, peroxid vodíku, manganistan draselný, kyseliny (kyselina benzoová, kyselina boritá, kyselina salicylová), aniontově aktivní tenzidy (zejména mýdla) aj. Účinnost dezinfekčních látek závisí samozřejmě na koncentraci i délce působení a dalších parametrech. Kromě likvidace mikroorganismů však mnohé látky často narušují také strukturu dezinfikovaného předmětu a nejsou šetrné ani k lidskému organismu. Dráždí pokožku, sliznice a mohou vyvolávat alergické reakce.

K ničení patogenních mikroorganismů ze živých tkání, z povrchu kůže a sliznic se proto používají antiseptika, která jsou méně toxická a minimálně dráždí pokožku. Slouží k eliminaci rizika infekce a sepse.