KE KAŽDÉ OBJEDNÁVCE NĚCO K OCHUTNÁNÍ

Příznaky infekčního onemocnění

Akutní virové a bakteriální infekce se nám nevyhýbají od podzimu až do časného jara. Bolest hlavy, škrábání v krku, tekoucí nos a kašel jsou obvyklými příznaky nemoci, která nás přinutí zůstat pár dní v klidu.

Nejčastější virovou infekcí, která se projevuje vodnatým výtokem z nosu, kýcháním a obtížným dýcháním je rýma (rhinitida). Jde o zánětlivé onemocnění postihující nosní sliznici, které mnohdy probíhá souběžně se zánětem vedlejších nosních dutin (rhinosinusitida).
 
Náhlá bolest v krku může být projevem zánětu hltanu (faryngitida), tvoří-li se na mandlích ložiska hnisu a zvětší-li se nám uzliny na krku, patrně nás trápí angína (tonzilitida). Původcem zánětu krčních mandlí mohou být viry i bakterie (např. streptokok) a léčbu nelze podceňovat.
 
Zánětlivé onemocnění hrtanu (laryngitida) je nejčastěji virového původu a často probíhá společně s jiným onemocněním horních či dolních dýchacích cest. Projevuje se bolestí a pocitem sucha v krku, teplotou, chraptěním až ztrátou hlasu (hlasivky jsou uloženy v hrtanu) a typicky štěkavým, dráždivým až dusivým kašlem.
 
Chřipka je také virové onemocnění, které ale může být mnohem vážnější a nebezpečnější než jiné virózy (především pro děti, pro lidi ve vyšším věku, obézní, s oslabenou imunitou či nemocemi plic, srdce a ledvin). Projevuje se silnými bolestmi hlavy, svalů, kloubů, vysokými teplotami, suchým kašlem a velkou únavou. Chřipkou onemocníme zpravidla jen několikrát za život (často si ji pleteme s jinými virovými infekcemi horních cest dýchacích, které mívají mírnější průběh), a pokud ji nedoléčíme nebo případně i přechodíme, může mít následky.
 
Kašel obvykle doprovází kteroukoli infekci dýchacích cest (rýmu, angínu, chřipku, bronchitidu). Na vzniku akutního zánětu průdušek se podílejí většinou viry. Nemoc se projevuje zejména dráždivým kašlem a postupně zvýšenou tvorbou hlenu (vykašláváním hustého, žlutě zbarveného sputa).
 
Bakteriální infekční nemoci se dají úspěšně léčit antibiotiky, na viry však tyto léky nepůsobí.
 
Při prvních příznacích infekčního onemocnění je vhodné:

   *omezit práci a pohyb, hodně odpočívat na lůžku, vyhýbat se kolektivům, nosit roušku a mýt si pečlivě ruce (je-li to možné, tak používat i dezinfekční přípravky na ruce na bázi alkoholu), větrat; při podezření na vážnější onemocnění vyhledat pomoc lékaře)

   *udržovat v místnosti dostatečnou vlhkost vzduchu (dobré jsou zvlhčovače vzduchu, ionizátory – čističky vzduchu)

   *při recidivě běžných onemocnění dýchacích cest zvážit po konzultaci s lékařem procedury jako oxygenoterapie – kyslíková léčba nebo pobyt v solných jeskyních – vdechování vlhkého ionizovaného vzduchu obohaceného o minerály a stopové prvky

   *zvýšit přísun vitaminů (zejména vitaminu C, D3), zinku a podpořit imunitní systém kvalitními přípravky s extrakty léčivých rostlin (obranyschopnost těla podporuje např. extrakt z třapatky nachové, známé jako echinacea, šťáva z aloe vera, rakytníkový olej aj.; při akutních respiračních potížích z nachlazení napomáhá extrakt z břečťanu)

   *zvýšit také přísun tekutin (neperlivá voda, minerálky, 100% džusy, bylinné čaje).
 
Nedostatek tekutin může mít vliv na hustotu hlenu v dýchacích cestách, proto je důležité během infekčních nemocí hodně pít. Pitím teplého nápoje docílíme také pocení a snížení teploty (např. květ bezu černého a lipový květ podporují pocení), uvolňují se ucpané dutiny, potem a močí se navíc z těla vylučují škodlivé látky (ale i vitamin C; proto je vhodné jeho přísun v době nemoci zvýšit).