Babské ucho s magickou mocí

Šalvěj se používala k lékařským účelům už ve starověku a dodnes je v lidovém léčitelství velmi oblíbená ke zmírnění pocení i jako dezinfekční prostředek ve formě kloktadla.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je aromatický polokeřík z čeledi hluchavkovitých, který se pěstuje převážně jako léčivka, avšak některé druhy šalvěje zdobí zahrádky také jako okrasné rostliny.
 
Existuje několik druhů šalvěje, jejichž listy pravděpodobně svým tvarem připomínaly uši, a proto se šalvěji říká lidově také babské ucho. Tento aromatický polokeřík se stříbřitými listy a drobnými modrofialovými květy v době kvetení má údajně magickou moc a přináší moudrost a dlouhověkosti. Našim předkům kouř z listů sloužil k ochraně a očistě od zlých duchů a od všeho negativního.
 
Sbírají se listy i celá nať, suší se a slouží jako koření v kuchyni k ochucení jehněčího a telecího masa, karbanátků, omáček, paštik či ryb. Ze sušené drogy se připravují také nálevy k vnitřnímu i vnějšímu použití.
 
Šalvěj obsahuje silici (jejími hlavními složkami jsou thujon, salviol, kafr, cineol aj.), třísloviny, hořčiny, látky podobné hormonu estrogenu a další. Thujon je ve větším množství toxický a působí omamně, může způsobovat nevolnost či jiné potíže. Proto šalvěj není určena k dlouhodobému užívání a není vhodná ani pro těhotné a kojící matky. Látky v bylině snižují tvorbu mateřského mléka. Pro výrobu potravin a doplňků stravy se používají speciálně vyšlechtěné odrůdy šalvěje s velmi nízkým obsahem thujonu.
 
Silice šalvěje má antimikrobiální, dezinfekční a adstringentní (stahující) účinky a používá se také v kosmetickém průmyslu. V lidové medicíně se šalvěj užívala při mnoha potížích. Vnitřně při střevním kataru, nepravidelné menstruaci, při nadměrném pocení a návalech v období menopauzy, při nachlazení a bolesti v krku. Zevně sloužila jako obklady či oplachy na problematickou pleť se sklonem k akné, jako kloktadlo k dezinfekci ústní dutiny, při bolesti zubů a krvácení dásní. Pomáhala k potlačení zápachu z úst, k dezinfekci ranek a zklidnění pokožky po bodnutí hmyzem, nebo k dezinfekci a zmírnění pocení nohou.
 
K přípravě čaje se jedna až dvě lžičky sušené drogy přelijí ¼ l vroucí vody, vyluhují 15 minut a pak se scedí. Čaj se pije vlažný dvakrát denně maximálně dva týdny. K vnějšímu použití šalvěje ke kloktání, k oplachům vlasů či koupele nohou lze množství drogy navýšit. Při přípravě čaje z čerstvé šalvěje je lepší listy povařit 2 až 5 minut a odvar nechat vyluhovat v odkryté nádobě 15 minut, aby silice částečně vyprchala.