Byliny v kuchyni

Libeček, dobromysl, máta, bazalka, rozmarýna, fenykl... Bylinky se používají v kuchyni odpradávna a mají široké využití. Kromě dochucení jídla dodávají tělu potřebné vitaminy a mají i léčivé účinky.

Libeček lékařský (Levisticum officinale)
Bylina s listy podobnými celeru a se žlutozelenými květy dorůstá do výšky dvou metrů. Má výraznou vůni a lidově se jí říká také maggi. Sbírá a suší se celá nať, semena i kořen, z nichž se připravují nálevy a odvary. Čerstvé listy (kvůli silnému aroma stačí jen pár lístků) se přidávají do polévek, omáček, nádivek, pomazánek, do různých zeleninových, luštěninových i masitých pokrmů.
 
Libeček obsahuje silice (hlavně terpineol), třísloviny, hořčiny, kumariny, vitaminy C a A, pryskyřici, organické kyseliny, cukry a další látky. Působí močopudně, podporuje vylučování solí z těla, napomáhá s vyplavením močového písku, povzbuzuje vylučování trávicích šťáv a žluči, zmírňuje nadýmání a únavu. Protože jeho silice dráždí močové cesty a ledviny, lidé s onemocněním ledvin, těhotné a kojící ženy by se měli vyhnout pravidelné konzumaci většího množství byliny.
 
Dobromysl obecná (Origanum vulgare) má léčivé účinky a využívá se ve formě čaje nebo jako kloktadlo při příznacích nachlazení, zánětech horních cest dýchacích, k lepšímu trávení, ke zklidnění a lepšímu spaní. Jako koření (známé pod názvem oregano) se používá zejména v italské a francouzské kuchyni např. k dochucení pizzy, špaget, polévek, mletého masa a luštěninových pokrmů. Sbírá se nať, která obsahuje účinné silice (thymol, karvakrol) a další látky, které omezují bronchiální záněty, zlepšují vykašlávání a odolnost organismu.

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)
Plody léčivky původem ze Středomoří mají nasládlou chuť připomínající anýz a užívají se v kuchyni jako koření k ochucení pečiva, rybích pokrmů, nakládanézeleniny atd. Fenyklová silice se používá hlavně v lékařství, potravinářském a kosmetickém průmyslu (např. jako složka ústních vod, zubních past). Plody fenyklu obsahují silici (anethol, fenchon, estragol), flavonoidy, kumariny, sacharidy a další látky.
 
Léčivé účinky silice využívali už staří Římané, Řekové či Egypťané k uvolnění hlenů a lepšímu odkašlávání při kašli a nachlazení, k uvolnění křečí hladkého svalstva, při poruchách trávení, nadýmání a plynatosti. Plody fenyklu mají antioxidační účinky, posilují imunitní systém, podporují chuť k jídlu, trávení a vylučování, podporujítaké tvorbu mléka a pomáhají udržovat zdravá prsa během kojení. Fenykl bývá častosoučástí dětských čajů a dalších doplňků stravy.
 
Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) roste volně na suchých místech ve slunném Středomoří, kde vytváří keř do výšky až 180 cm. Existuje mnoho odrůd, které se liší vzrůstem i tvarem listů. Velmi aromatické listy byliny jsou úzké jako jehličí a přidávají se jako koření do omáček, pro lepší trávení k pečenému skopovému, telecímu, ale i k drůbežímu masu a rybám, příjemnou chuť dodají také opékaným bramborám a zelenině. Větší množství se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám.
 
Listy obsahují silici (cineol, borneol, kafr aj.), třísloviny, hořčiny a jiné látky. Ze silice se připravují inhalační směsi, které se hodí při nachlazení, bolesti hlavy, únavě a stresu. Přidává se do parfémů, deodorantů, šamponů, repelentů, masážních mastí k lepšímu prokrvení pokožky, při revmatismu a bolestech svalů. Vnitřně se tradičně používá pro podporu vylučování močovým traktem a podporuje i činnosti střevního traktu.
 
Máta peprná (Mentha piperita), které se lidově říká také mentol, je charakteristická svou peprmintovou vůní a chutí. Existuje mnoho odrůd máty. Sbírají se zelené listy i celá nať, z nichž se připravují chutné osvěžující čaje, oblíbený koktejl mojito, nebo se používají k dochucení sladkých pokrmů. Silice je součástí různých pastilek, čajů, bonbonů, žvýkaček, zubních past, ústních vod, mastí, masážních balzámů, olejů, kloktadel a sprejů.
 
V lidovém léčitelství se máta vnitřně užívala při nechutenství, nespavosti, migréně, při střevních kolikách, plynatosti, žaludečních potížích, nebo třeba při zánětech horních cest dýchacích. Zevně se používala na různé kožní nemoci, revmatismus, k inhalaci při rýmě z nachlazení a bolestech hlavy, ke kloktání při zánětech v ústní dutině i k osvěžení dechu. Odvar z listů se přidával do koupele k celkové relaxaci organismu a pleti. Máta obsahuje silici (menthol, menthon), třísloviny, hořčiny a jiné látky, které přispívají k přirozené obraně organismu. Pomáhá při nadýmání a břišních křečích, má pozitivní vliv na nervovou soustavu. Napomáhá k zachování normálního a zdravého spánku, příznivě působí na zdravotní stav střev, žaludku a podporuje trávení.
 
Bazalka pravá (Ocimum basilicum)
V současné době existuje několik desítek odrůd, které se mohou lišit barvou, vzrůstem, chutí i vůní. Bazalka se s oblibou užívá jako koření k dochucení těstovin, pizzy, luštěninových pokrmů, přidává se do omáček, polévek, ale i do mletého masa či na ryby. K ochucení jídel lze kromě sušeného koření použít na závěr vaření čerstvé listy bazalky. Výborně se hodí do různých salátů; známý je např. salát caprese s mozarellou a rajčaty.
 
Sbírá se nať, která obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy, éterické oleje a další látky, které mají zklidňující účinek na nervovou soustavu, působí blahodárně na střeva a žaludeční činnost, podporují trávení a chuť k jídlu, usnadňují odkašlávání. V lidovém léčitelství bývá označována za bylinu s antidepresivními i afrodiziakálními účinky.