Není kajeput jako kajeput

Kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia) je dnes známý po celém světě jako zdroj vonné silice označované Tea Tree Oil. Je to strom, který roste v Austrálii a říká se mu také čajovník australský (Tea tree). Tento čajovník však nemá nic společného s čajovníkem čínským (Camellia sinensis), jehož sušená a fermentovaná poupata a listy se využívají k přípravě čaje.

 

Ještě za druhé světové války se silice používala jako prostředek k dezinfekci ran. S objevem antibiotik však použití čajovníkového oleje ustoupilo do pozadí. V roce 1985 byl ustaven standard pro „tea tree oil“ (Melaleuca alternifolia) v Austrálii a později se dostala silice i do evropského lékopisu.

 

Z hlediska kvality je čajovníkový olej (esenciální olej, silice) posuzován podle mezinárodní normy ISO 4730, která udává rozmezí obsahu jednotlivých složek oleje. Z hlediska účinku je nejdůležitější terpinen-4-ol, který je považován za hlavního nositele antiseptického účinku TTO. Kvalitní silice by měla obsahovat minimálně 35–40 % této složky. Další účinnou složkou je 1,8-cineol (eucalyptol), jehož však TTO obsahuje jen asi do 15 %.

Eucalyptol (1,8-cineol) je hlavní účinnou látkou kajeputového oleje z rostliny Melaleuca leucodendron (kajeput bělodřevý), ev. Melaleuca cajeputi, původem z oblasti Indočíny a Malajsie.

 

V lidové medicíně se kajeputový olej z rostliny Melaleuca leucodendron využívá už více než 3000 let. Listy kajeputu bělodřevého se buď žvýkaly, nebo se zevně přikládaly na rány a bolestivá místa. Silice pod názvem Oleum cajeputi se úspěšně používala i vnitřně k léčbě kašle, nachlazení, katarů horních cest dýchacích, astmatu ale i při kolikách nebo křečích. V tomto se výrazně liší od „tea tree oil“, protože u čajovníkové silice z Melaleuca alternifolia se vnitřní užití doporučuje pouze velmi omezeně.