Význam železa pro organismus

Tento minerál přirozeně se vyskytující v mnoha potravinách je nezbytný také pro růst, vývoj a normální funkci buněk a biosyntézu některých hormonů.

 

V těle zdravého dospělého člověka jsou obsaženy 3 až 4 g železa, převážně v hemoglobinu, ale i v různých dalších formách, vázané na zásobní a transportní bílkoviny. K přirozeným ztrátám železa dochází v malé míře běžnými vylučovacími cestami (močí, stolicí), v podstatně větší míře u žen menstruací.

 

Doporučená denní potřeba příjmu železa (dle aktuální české legislativy označovaná jako referenční hodnota příjmu, RHP) se značně liší podle věku a pohlaví, ale i způsobu stravování. Česká legislativa uvádí 14 mg denně pro dospělého, resp. minimálně 10 mg pro muže a 15 mg pro ženy. Pro vegetariány se doporučuje potřebnou dávku násobit 1,8x vzhledem k horší vstřebatelnosti železa z některých rostlinných zdrojů. Podobně i v těhotenství je vhodné příjem železa až zdvojnásobit.

 

Nejvydatnějším přirozeným zdrojem železa z potravy je libové maso (nejvíce játra), ryby a další mořské plody. Poměrně hodně železa obsahují i některé rostlinné potraviny, např. ořechy, fazole, některá zelenina (železo je ale z těchto zdrojů obtížněji vstřebatelné!). Zatímco dostupnost železa z živočišných potravin je 10 až 30 %, z rostlinných jen mezi 1 až 5 %. Naproti tomu mateřské mléko obsahuje výborně vstřebatelné železo, jeho množství je však dostačující pro kojence jen asi do 4 až 6 měsíců. Železo se proto často přidává do kojenecké výživy, případně podává dětem ve formě různých doplňků stravy.

 

 

Vstřebávání železa, především z rostlinných zdrojů a doplňků stravy, zvyšuje vitamin C. Snižují ho naopak některé polyfenolické látky v rostlinných potravinách (např. v luštěninách), k omezení vstřebávání dochází i při současném pití čaje nebo kávy.

Protože vstřebávání železa může konkurovat vápník, je vhodné doplňky stravy s těmito minerály užívat odděleně (alespoň 2-3 hodiny po sobě) a nekombinovat přípravky obsahující železo s mlékem a mléčnými výrobky.

 

Je dobré také vědět, že železo může mít vliv i na vstřebávání některých léků, proto dříve, než přípravky s obsahem železa zakoupíte, poraďte se s lékárníkem o jejich užívání.

 

* Poruchy imunitního systému, únavnost a omezenou fyzickou výkonnost, snížení rozpoznávacích a obecně duševních schopností, především u dětí. U nich může docházet i k poruchám učení a pozornosti, přičemž nedostek železa v počátečních letech života může tyto schopnosti poznamenat i do budoucnosti.

 

* Nejrizikovější z hlediska možného nedostatku příjmu železa jsou těhotné ženy. Potřebují zvýšené množství tohoto minerálu z důvodů zvýšeného počtu červených krvinek a pro výživu plodu. Nedostatek železa může způsobit poruchy vývoje plodu, předčasný porod nebo sníženou porodní váhu. Nedostatkem železa potom trpí dítě i po narození a může trvat až 6 měsíců, než se podaří množství železa v organismu doplnit na potřebnou hladinu.

 

* Zvýšené riziko nedostatku železa je také u žen s velkým menstruačním krvácením a u mnoha pacientů s nádorovým onemocněním. Doplnění příjmu železa k běžné stravě má tedy největší význam u dětí a žen, především těhotných. Neplatí to pro dospělé muže a seniory (muže i ženy), u kterých dokonce může být i nežádoucí.

 

Vysoké dávky železa, i ve formě doplňků stravy, mohou způsobovat akutní potíže v zažívacím ústrojí (nucení ke zvracení, zácpu), dlouhodobě pak postižení vnitřních orgánů, především jater. Z toho důvodu není vhodné konzumovat více než cca 40 až 45 mg železa denně.

 

Existují onemocnění nebo genetické dispozice, které vyžadují příjem železa omezit. Nejčastější takovou genetickou odchylkou je vrozeně zvýšené ukládání železa – hemochromatóza, která se vyskytuje v populaci kavkazského typu s frekvencí 4 až 5 případů na 1000 obyvatel. Především u mužů s tímto onemocněním může vést nadměrný, ale i dlouhodobě standardní příjem železa k těžkému postižení orgánů. Také u seniorů může docházet spíše k nadměrnému zadržování železa.